XJR sklípek – Blatnička

Termín akce: 26.2.2005

Ó sudová.

Když psal pan Beethoven symfonii č. 5 Osudovou, neměl o vypitých lahvích ani ponětí. Byla sice v C-mol, leč se u toho asi tolik nechlastalo jak ve sklípku u Mičulků, kde byli všichni namol….

Ale popořadě. TOM,TOM,TOM- TOMTOM, TOM,TOM-TOMTOM. Věta jakoby zase popisující zvuk indiánskejch bubnů těsně před vypuknutím tažení na generála Custera. Tato slova byla nejčastěji vzpomínána s nájezdem do vinného sklepení na Jižní Moravě. Trikoty ve znamení Yamahy TDM s nápisy na prsou (u dam) a nad chlupatými pupky pánů se míhaly sklepem. Lehce zaměnitelné písmeno „D“ s „O“ pro ně znamenalo to, že se jim neřeklo jinak než TOM, ať se jednalo o prsa, či pivní břich. Z tábora XJR, či Varaderistů se zase naopak ozývaly zvuky daleko odlišnější, ale k tomu se ještě dostaneme.

Cesta do epicentra byla suchá, místy mokrá. Předpověď hlásila „..v noci i nadále tma“, na Slovensku zase „…hmlisto tak isto.“ Nikdo nebloudil, protože čtyřhodinová jízda krásnou krajinou za doprovodu policejních sirén a ujetí celkové vzdálenosti 100km nenechala nikoho na pochybách, jací nás vezli řidiči. Na místě jsme se ubytovali, i když někteří z nás ještě netušili, že si platí nocleh zcela zbytečně. Pokoje byly vzorně očíslovány abychom lépe trefili do pelíšků, takže jsme si čísla ze dveří pro lepší orientaci raději nalepili na bundy. Lokál byl v přepečlivé starosti slečny Irénky, která s námi měla hodně trápení. Stoly se prohýbaly pod tíhou hlav opilců a stále dolévaného vína, kulturní vložky (poznali jsme je podle červené barvy na podiu) se také mimořádně vyvedly. Ať už vzpomenu hru na kontrabas v podání obrovského sádrového trpaslíka, hadí tance jeho partnerky, vodění slepců na pokoj č.6 pro bílou hůl (v této disciplíně vynikal velitel TOMTOMŮ), obchodní hovor do Ruska, či scénka z letiště v Ruzyni, kdy se přátelsky vítali soudruzi polibkem v podání TOMA a Jerryho. Následná ochutnávka vína ve sklepení se slizkou masáží (v ceně) a pojídání suchého chleba byla opravdu k popu(ka)kání. Řekl bych, že zábava nabírala obrátky celou noc a tak někdo při TOM nabírání zlomil lopatu. Ranní rozcvička proběhla na baru a po rozloučení těch, co mínili ještě letos odjet, bylo zaveleno k odjezdu. Vyhlídková jízda s plynovými maskami na xichtech z důvodu místního zamoření bojovými plyny trošku ztížila viditelnost a hůře se identifikovaly stromy, nicméně jsme párkrát vjeli i na silnici. Bylo veselo a někteří zvraceli až doma nebo u přátel…….

Akce se velmi vydařila a doufám, že se už nikdy nebude opakovat.

Válečný zpravodaj Savana

Zde uvádím volný překlad pro eventuelní čtenáře z prostoru okupace:

Tož robky a ogaři, přijeli jsme trošku zabékat a popít vínko ke strécovi Mičulků. Má fajnový sklépek za dědinů, kousínek od vinohrada. Mladí ludé sa pěkně pobavíli u tej muzičky a ochotnického představení, které hajcovalo jak o Posvícení. Pravda, nehořélo, ale pěkně bylo. Teplo. Aj u stola bylo teplo. U scénky s Obalečom aj u tej z Ruzyně jak přilétl ten ogar ze Sobeckýho Svazu. No šak ten, jak se tam lóbali. Eném trocha škralópek byl s tým rozštíplým štýlkem. Včíl nemožu ani babě řéct, aby ně ukázala, jak se na tej lopatě sedí. Vínko na košt jsme oprubovali aj nakúpili. Trocha fašírky, uzeného a ovárku, aby sa lepší zvracalo. Nazpátek to v autiskách smrdělo jak v žumpě. Já nevím proč. Možná nefachčíl ten pytlovej filtr. Barz satan ho seber. Trocha sme blúdili po rolach, ale vždy dobře dojéli.

(Jožka Black – translation for Savana)