10. sraz XJR – Bítov

Termín akce: 2.-4.9.2005

Vyhlášený reportér Savana si vzal dovolenou a prý jediný člověk, který si všechno pamatuje a umí psát na stroji jsem já. Ani jedno není pravda, ale co se dá dělat? Takže držte si klobouky, jedeme na Bítov!
Je pátek ráno a já jsem………natěšený. Jiné slovo mě pro tento stav nenapadá. Blíží se již desáté celostátní setkání naháčů, jejich spokojených řidičů a řidiček, spolujezdkyň, ladičů a to dá rozum ladiček. Akce je to jubilejní, ba co víc, nějakou zvláštní shodou náhod nás Buisson nominoval na organizátory, takže dvojnásobná zodpovědnost.

Dáváme si klasický sraz na pumpě, na který přijíždím jako obvykle poslední a hurá na jih. S ohledem na navigační problémy z minulé akce, při které se cestou na sraz najelo o zhruba 100 km víc, jsem se raději ujal vedení skupiny. Pod zadkem něco přes 100 kobylek, krásné počasí, vcelku slušná cesta…..zemský ráj to na pohled.
Chvilku po příjezdu do kempu již ochutnáváme orosené pivečko a pozorujeme projíždějící nahotinky. Je to opravdu vzrušující podívaná! Moc dobře se na zahrádce popíjelo. Pan kuchař nalovil něco moravských brabců a vytvořil takovou pochoutku, že Medvěd „sežral“ hned dvě porce (asi bude tuhá zima). Proběhlo slavnostní vyvěšení vlajky z jeřábu, nazvěme ho pracovně Míra. Zaznamenal jsem ještě legendární práškovací XJR s pilotem Štefanem, co pravidelně přilétá od našich slovenských bratrů. Hospůdka se svižně zaplňovala, stejně tak rostl počet piv prolitých reportérovým hrdlem. Zhruba v těchto místech bych raději přeskočil do dalšího dne…

Sobotní ráno je jako malované. Hned dopoledne proběhlo povinné focení všech zúčastněných, tuším něco přes padesát kousků + 1 (právě přijel Mr. Savana). Po krátké společné vyjížďce byla v očích několika jezdců k vidění touha po dalších kilometrech. Tak například naše parta testovala silnice v okolí elektrárny Dukovany, kde jsme narazili na skutečně luxusní asfaltky rakouského typu. Po návratu na základnu jsme odstartovali sportovní odpoledne, které mělo za úkol jediné – trochu pobavit a hlavně udělat žízeň. To nebyl žádný problém, neboť po chvilce závodění se všem prášilo od úst, pokud zrovna nepolykali vdechnutou mušku, které si na závodní dráze udělali taky menší srázek. Až na Bítově jsem pochopil rčení „je jich jako much“…. Aby toho hmyzu nebylo dost, čert nastrčil do cesty Savanu. Nebýt těch vyhraných rukavic, které se podílely značnou měrou na večerním legendárním „tažení“ pardubických koňů v přetahované, věnoval bych jeho vystoupení celý odstavec… Vítězem se stal neznámý nováček a v sázkových kancelářích autsajdr soutěže – Míra, následován dalším překvapením – testovacím jezdcem firmy Buyak – Eddíkem. Krásné třetí místo získal favorit soutěže Zzed, který sice jel na plný plyn, ale díky obutí klouzal zatraceně pomalu. Ceny útěchy obdrželi největší komedianti – já za neschopnost jet pomalu a Savana za překrásný balet na xjr.

Vyvrcholením večera bylo přetahování lanem. Musím přiznat, že před startem jsem měl strach, co z toho nakonec bude. Naštěstí se akce ujali zkušení organizátoři Buisson s Čurbesem a výsledkem byla super zábava opravdu pro každého. Vítězi soutěže se stali havíři z Ostravy pičo a okolí, kteří díky svému kapitánovi (cca. 3 normální chlapy v jednom těle) bezpečně odtáhli všechny soupeře až k hospodě. Zbytek večera se opět slušně jedlo, pilo, létalo a v pozdních hodinách byla zástupcem pražského hasičského zboru odborně zažehnuta vatra. Osobně jsem se u ohně moc neohřál, ale předpokládám, že kořalky všech barev tekly proudem a přítomní trempové se dobře pobavili. My sportovci jsme se zase proběhli s míčem při fotbálku. Před spaním jsem ještě poslouchal útok hasiče na sousední chatku, která naštěstí nehořela a desítkám úderů hasičových „lopat“ odolala. V neděli skončila jubilejní 10. parádní víkendová XJR párty a já už se na vás zase těším příště!!! Bando jedna :-))

Vasja Kozzykov alijas Rudý Kozzy

Specialnoje podekovanije: Všem organizátorům, organizátorkám, masérkám, sponzorům, panu Yamahovi a jeho týmu, svatýmu Petrovi a samozřejmě Vám všem ostatním!